Včelařská konference

Stando. já ale kolem toho vedení VVN jen chodím. Včely tam nemám. Blízko vedení VN 10 nebo 20 KV sice včely mám, ale tam jsou všude soukromé zahrady u baráků, kde mají jejich vlastníci svoje představy, co tam mít. Tam bych asi vysazování čehokoliv neprosadil.

No jo! To je vždy problém!
Já můžu mluvit jen za sebe.Nevím jestli jsem tak dokonalý (fuj,to to
smrdí,ta samochvála),
nebo mám kliku.Zatím se mi totiž daří se s majitelem dohodnout a
získat dovolení
sázet rostliny vhodné jako včelí pastva.Z poloviny je mám v
kontejnerech,takže můžu vysazovat po celý rok.Nejvíce jich
samozřejmě vysadím na jaře a na podzim.Zatím jsem neobjevil
jednodušší způsob,jak zvětšit bohatost pastvy pro moje včely.Taky se
mi doposud daří držet krok v rychlosti nárůstu včelí pastvy a
nárůstem množství včelstev.
Sázím už 5. podzim.Tím pádem začínají první výsadby kvést.To
je,podle mně, jediná možnost,jak také postupně zvyšovat množství
vytočeného medu.
Jak už jsem tady jednou napsal,platí v tomto případě přímá úměra:
DEJ KRÁVĚ DO DRŽKY,ONA TI DÁ DO DÍŽKY. Nebo DEJ A BUDE TI DÁNO.
Zkrátka a dobře.Jestliže včely nemají odkud nosit,můžu mít úly velké
jak dvojčata
v New Yorku a třeba plné včel.Med zkrátka nebude.A protože alespoň u
nás předchozí generace více likvidovala,než budovala (tu Včelí
pastvu),nezbývá,než tedy budovat.
Nakonec se chci omluvit za to "poučování".Všechno co jsem zde napsal
určitě všichni včelaři vědí.
Tak vám všem přeju spokojenost se včelami.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
Datum: 30.11.2011 - 19:16:08

> Stando. já ale kolem toho vedení VVN jen chodím.
> Včely tam nemám. Blízko
> vedení VN 10 nebo 20 KV sice včely mám, ale tam
> jsou všude soukromé zahrady
> u baráků, kde mají jejich vlastníci svoje
> představy, co tam mít. Tam bych
> asi vysazování čehokoliv neprosadil.
>


--
Nakupujte dárky levněji. Více o vánoční akci Economia najdete na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1313

To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.

Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam, kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně vysadit maliník atd.

Myslím si, že není třeba ze všeho točit med. Včely potřebují i mimo hlavní snůšku se zabavit hledáním co donést do úlu.

Je to samozřejmé! Vysazováním rostlin do přírody můžeme způsobit tak akorát pohromu v podobě právě té netýkavky. Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. Vysazením několika stovek rostlin si nezajistíme ani pastvu pro jedno včelstvo. Stačí si uvědomit kolik květů musí včely navštívit aby vyprodukovaly 1 kg medu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
> Datum: 23.12.2011 18:43:59
> ----------------------------------------
> To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.
>
> Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel
> javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam,
> kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno
> jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice
> a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
> Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo
> zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně
> vysadit maliník atd.
>
>
>

Netýkavka to je pro přírodu celkem záběr. Cokoliv by mohlo růst v podrostu je až dvoumetrovou monokulturou udušeno. Kolem řeky Moravy ji roste víc než dost a vytlačuje Topinambury. Když kvetou Netýkavky, tak včely jsou jako kdyby vyletěly z mlýnice. A pro člověka to má ještě jeden nepříjemný problém, tam kde byly lesní pěšiny a roste Netýkavka nejde projít, ve větším množství ta rostlina hrozně smrdí.
A v posledních letech se nám tu začíná rozrůstat Bolševník.
Na výsévání jsou lepší rostliny např. na susší meze jde vysévat Divizny.
Všem přeji pohodové vánoce.

Netýkavka žláznatá není žádná invazivní rostlina. Za prvé je to rostlina světlomilná, na rozdíl třeba od křídlatky, takže nikdy nedokáže pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby z toho stanoviště vytlačila jiné rostliny. Za druhé netýkavka je toxická sama po sebe. I na místech, kde je jinak dostatek živin, po cca 10 - 15 letech se začne projevovat ta toxicita a netýkavka se zmenšuje a ustupuje původním rostlinám. Kdysi jsem netýkavku vysazoval všude možně do vlhkých míst v přírodě a až na dvě stanoviště se nikde neprosadila. Na jednom na kraji lesa byl dostatek živin z listí a tak tam asi 10 let po sobě převládala, rostla do výška až 2 metry a zabrala cca 70 - 80 % prostoru. Potom začala ustupovat. Nyní už nejméně 10 let na tom místě nedosahuje větší výšky než asi metr a nezabírá víc plochy než asi 10 - 15 procent, prohrává zejména v konkurenci s kopřivami, ale taky běžnými vysokými travinami. Jen jednou nějak před 5 lety rostla trochu intenzívněji, když majitel lesa na tom místě les pořádně prořezal, když dělal dřevo na topení a netýkavka žláznatá se z okraje lesa vysemenila dovnitř toho uvolněného prostoru. Asi dva roky, než les zarostl výmladky. Na druhém místě, kde se ujala, nikdy nepřesáhla výšku tak 1,4 metr a nikdy nezabírala více než takových 30 % plochy, nyní tam nedosahuje více než metru a roste dost ojediněle. Je to zase na kraji lesa, pod polem, takže za většího deště a na jaře je stanoviště proplachováno vodou z pole,ale jelikož zemědělci v posledních letech moc nehnojí, tak tam na tom stanovišti není moc živin. V konkurenci kopřiv, malin a řerného bezu se netýkavka moc neprosazuje.

Jediné stanoviště, kde netýkavka se skutečně trvale moc rozpíná a škodí, jsou koryta špinavých řek a potoků s dostatkem živin, kde jednou za čas stoupne voda a půdu toho stanoviště pořádně propláchne. Všude jinde na vlhčí a normální stanoviště je možné netýkavku jako včelařskou rostlinu úplně s klidem vysazovat, protože tam nikdy nepřevládne. Aspoň ne dlouhodobě. A až se povede, třeba díky nové oddělené splaškové kanalizaci ty potoky nebo řeky zase vyčistit, přestane netýkavka škodit i v korytech těch vodních toků.

To už je jako invazivní rostlina mnohem horší zlatobýl. Netýkavka se šíří jen tak daleko, jak docvrnkne semena a kde je donese voda, semena zlatobýlu roznese vítr všude možně na kilometry daleko a kde najdou jen trochu příhodné podmínky, tam zlatobýl roste.

"Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. "

S tím bych taky souhlasil. Ještě v 70 letech u nás v obci byly sekány prakticky všechny travní porosty v katastru na píci, lidi, hlavně starší , chovali hromadně králíky, kozy, ovce a někteří doma ze zvyku i kravku, co uchránili před zdruštevněním. Pro husy se vysekávaly i kopřivy. Zároveň všechny dobré pastviny a louky zabralo družstvo. Takže se obsekávaly všechny okraje cest a často i lesů. V 80 letech starší postupně odcházeli, na chov byli hlavně králíci a něco ovcí a koz a hůře dostupné plochy na rozhraní polí a lesů už zarůstaly a nesekaly se. Velice často zarůstaly kopřivami a podobnou buření, protože se tam dostávalo z tehdy přehnojených polí hodně živin. V 90 letech skončilo v podstatě všechno živočistvo chované na maso, protože cena času stoupla mnohem víc než cena masa v obchodech a tak se chov přestal vyplácet. Navíc králíci začali hromadně schcípat na králičí mor. Ty kopřivy tam rostou dodnes, jen dneska mají evidentně nedostatek živin a tak trochu skomírají.

Posledních pár let se částečně vrací sekání a to příkopů kolem i polních cest městskou technickou službou, kam dosáhne sekačka z traktoru, obvykle dvakrát ročně. Rozšmelcovaná tráva tam zůstává, takže na rozdíl od dřívějška se na těch místech postupně hromadí živiny. Rozdíl za těch pár let zatím nepozoruji. Spíš je to negativní, protože na pár místech vlhčích příkopů u cesty jsem před cca 20 lety vysadil lesní maliny, ony se tam docela pěkně rozrostly a určitě trošku přispěly ke snůšce, jenže maliny kvetou a plodí na dvouletých šlahounech a ty jsou sekáním zničeny.